O Znojmě

Zde najdete video na youtube

Znojmo (něm. Znaim) Jedno z výkladově nejobtížnějších jmen českého toponymického bohatství. Není doloženo ani v Čechách, ani na Slovensku. V první zmínce o městě z r. 1046 (falzum z 12.stol.) se jméno uvádí jako Znoiem, r.1100 Znoyem – jméno mělo mužský rod. Jméno bylo vykládáno z germáštiny (Ginahaima „místo u strže“), z kelštiny, z ilyrštiny i ze slovanštiny (k znoj „žár“, pak by mohlo jít o významovou paralelu ke jménu Palava k pálit pro Pavlovské vrchy; nebo k znoj „hnis“ jako název pro řeku s blátivou, líně tekoucí vodou).

Dosud však nebyl nalezen výklad, který by plně uspokojoval. Něm. podoba Znaim musela vzniknout na základě české předlohy, neboť -a- ukazuje na pův. -o- a to bylo české. Zdá se tedy, že Znojmo bylo prastarým kulturním místem – srovnejte posvátné místo Zizi na Hradčanech nebo Zarowia v Olomouci. Podle staré pověsti stávala v místech hradu v téměř pusté krajině vysoká věž obývaná loupežníky. Její vchod byl vysoko nad zemí, kde lapkové museli při návratu z kořistných výprav vyslovit smluvené heslo, aby jim jejich druzi spustili provazový žebřík. Odpověď zněla „mi to známo“, nebo jen „známo“, z čehož se prý časem vyvinulo „Znojmo“.:-)

Rotunda Sv. Kateřiny je poslední existující památkou přemyslovského knížecího hradu ve Znojmě. Po sjednocení českého státu založil snad již před rokem 1037 hrad český kníže Břetislav I. Areál hradu Znojmo se stal po zřízení moravských údělů sídlem knížete, současně též správním a církevním střediskem.
Podrobný archeologický průzkum v letech 1987-89 potvrdil, že knížecí rotunda zasvěcená původně Panně Marii s pozdější funkcí velkofarního kostela byla postavena kolem poloviny 11. století.
Malířská výzdoba znojemské rotundy bývá spojována s rokem 1134, kdy Soběslav I. zprostředkoval sňatek Konráda II. Znojemského s Marií, dcerou srbského krále Uroše, jež byla sestrou uherské královny.

Hezké povídání nejen o rotundě


Dyje název řeky uvedené poprvé v roce 985 listinně, je DUJAS. Je odvozen z ilyrského jazyka a značí „šumící vodu“. Ilyrové byli slovanským kmenem na Balkáně, který byl součástí Byzantské říše. Tento poetický název řeky se dobře snoubí s vinorodým krajem Znojemska a k vínu poezie patří:

Ten šťastný hrozen podávám Ti z vinice,
Jenž po věky dokvášel v pískovém sálu,
Napij se oblažen znojemským vínem ,
Vínem přečistým – vínem českých králů ….