Současný vchod do znojemského podzemí Město Znojmo vzniklo na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu. Nejstarąí zmínka o něm je z roku 1046. Tehdy to jeątě nebylo město v dneąním slova smyslu. Bylo budováno podle dlouhodobého plánu jako vojenská pevnost se třemi hlavními branami, s opevněním, hlavním náměstím a komunikacemi. Teprve, kdyľ bylo roku 1226 listinou krále Přemysla Otakara I. povýąeno na královské město, doąlo ke sloučení čtyř trľních osad a tak byl dán základ k úspěąnému rozvoji nejvýznamnějąího města při jiľní hranici Moravy.

Znojemské podzemíHistorický rozvoj města vyvrcholil ve 14. století roząířením počtu kamenných budov a dláľděním ulic. K měą»anským domům patřily i podzemní prostory. Pod tímto pojmem je zahrnován systém raľení ątol, tvořící původně niľąí úrovně sklepů obytných domů. Znojemské podzemí dnes patří k unikátním historickým památkám nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy.

Znojemské podzemíStředověké Znojmo, uzavřené souvislými a ve své době téměř nedobytnými hradbami, mělo přibliľnou plochu 35 aľ 40 hektarů. V podstatě na celé ploąe bylo podzemí postupně budováno. Předpokládáme, ľe počátek budování chodeb spadá do přelomu 14. a 15. století. Chodby nebyly budovány v pravidelných obdobích. Naopak v údobích neklidu a v časech válečných, v nichľ si středověk dosti liboval, byly práce přeruąovány. Jeątě na konci minulého století byly některé úseky prohlubovány, zřejmě vąak jiľ výhradně z hospodářských důvodů.

Znojemské podzemíS ohledem ke struktuře hornin bylo úměrné i jejich opracování při budování chodeb. Na budování chodeb se zřejmě podíleli i jihlavątí havíři, kteří měli ve středověku vynikající pověst jako odborníci na horní díla. V jedné z chodeb v jiľní části Znojma je zachován havířský znak - zkříľený mlátek a kladivo. Pomoc jihlavských havířů vąak nemůľe zakládat domněnku o vzniku podzemních chodeb ve Znojmě v souvislosti s těľbou rud, jak tomu bylo například v Jihlavě či v Kutné Hoře. Dyjský masív, v němľ je znojemské podzemí zbudováno, nemá na rozdíl od Jihlavska zlatonosné a stříbronosné ľíly. Ani sí» chodeb nenasvědčuje tomu, ľe by zde bylo dobýváno loľisko nerostů.

Znojemské podzemíChodby byly budovány jednoduchými prostředky, které byly úměrné středověké technice. Pracovníci pouľívali sekáč, mlátek, ąpičák, lopatu a dřevěnou putnu nebo koľený vak, v němľ vynáąeli vyrubaný materiál. Pokud měli dřevěná kolečka, nebo dokonce rumpál, pak byli na svou dobu jiľ značně mechanizováni. Protoľe hornina byla větąinou tvrdá zapalovali v čele chodby smolná, dobře hořící dřeva a pak rozpálenou horninu polévali proudem vody. Touto jednoduchou technikou hornina rozpukala a pak se snadněji dobývala.

Znojemské podzemíNa stavbě znojemského podzemí pracovali námezdní dělníci, nádeníci, městská čeleď a snad i vězňové, odsouzení za menąí přečiny v ľaláři. Tito pracovníci byli vąak podstatně vzácní, nebo» středověké trestní právo bylo velmi kruté a za překročení zákona trestalo větąinou smrtí. Pracovníků při budování chodeb asi nikdy dostatek nebyl a s celkem primitivní technikou raľení v pevné a tvrdé skále pokračovaly práce velmi pomalu. O to obdivuhodnějąí je rozsah prací, protoľe dnes uľ spolehlivě víme, ľe uvnitř historického jádra města je vybudováno okolo 12 km chodeb. A to jsou pouze prostory druhého třetího a místy čtvrtého patra. Tedy chodby pod sklepy měą»anských domů v hloubkách zhruba od tří do jedenácti metrů.

Znojemské podzemíPři budování podzemních chodeb bylo odtěľeno okolo 50 aľ 55 tisíc krychlových metrů rostlé, pevné, tvrdé skály. Nevíme přesně, kam byl vytěľený materiál ukládán. Můľeme jen předpokládat, ľe větąí kusy, pevné a odolné, tvarem vhodné byly pouľívány při dobudování, rekonstrukci a opravách rozsáhlých městských hradeb. Mnoho spekulativních závěrů se týkalo původně strategického a obranného účelu těchto chodeb. Původně vąak byly chodby pravděpodobně budovány jako hospodářské zařízení.

Znojemské podzemíStředověké Znojmo bylo město bohaté jednak svou polohou, která zaručovala dobrou úrodu chutného vína i ostatních zemědělských produktů, jednak tím, ľe leľelo na důleľité obchodní cestě a bylo proto význačným obchodním střediskem. Pro vhodné uloľení zboľí byly tedy podzemní chodby po vąech směrech výhodné. V době, kdy mělo Znojmo výsadní postavení v řetězu hraničních pevností, převzaly chodby znojemského podzemí roli důleľitého a nedílného článku pevnostního systému města. Je pozoruhodné, ľe v ľádném archívu ani v městské kronice nejsou dochovány plány znojemských chodeb. Je to moľno vysvětlit tím, ľe město dobře střeľilo svůj systém obrany a plán chodeb byl velmi úzkému okruhu osob městské správy. Předpokladu o vyuľívání chodeb pro obranu města v dobách války nasvědčuje i jejich mimořádně spletitý a nepřehledný systém, jak horizontálním, tak i vertikálním směru.

Znojemské podzemíZa povąimnutí jistě stojí i problém cirkulace podzemních vod. Jejich větąí část přitéká do podzemí průlinami v sedimentech a puklinami v pevných horninách.V podzemí byla voda jímána v celé řadě studní a spojena s důmyslnou odvodňovací ątolou - tzv. jezuitským vodovodem. Název není odvozen od toho, ľe by se jezuité bezprostředně, fyzicky podíleli na jeho budování. Je vąak třeba říci, ľe vybudování tohoto důmyslného objektu, který zásoboval Znojmo pitnou vodou i v dobách zlých, patří ke světlým stránkám působení jezuitského řádu ve Znojmě. Je to systém hlavního tahu a vedlejąích větví, které zasahují do různých čtvrtí středověkého města a ve spojitosti se studnami , kaąnami a jímkami sváděly prameniątní vody z okolí Mansberka severně od města. Vybudování vodovodu bylo snad jeątě obtíľnějąí neľ ostatních chodeb jiľ proto, ľe trasa vodovodu byla vedena více neľ jeden kilometr mimo hradby města ve zvláą» zbudované chodbě v měkčích písčitých horninách za městem.

Znojemské podzemíPostupným zanáąením podzemních prostor po 2. světové válce, zejména v souvislosti s odklizením ruin po bombardování, doąlo k naruąení odvodňovacího systému podzemních vod. Její působení se projevilo v počátku 60. let, kdy doąlo na mnoha místech k havarijnímu stavu městské zástavby a komunikací. Proto bylo 1963 1965 započato se systematickým průzkumem a rozsáhlou sanací znojemského podzemí.

Daląí zajímavostí, připomínající středověké soudnictví, je rozlehlý dvoulodní sál pod bývalou budovu radnice (dnes obchodní dům Centos) zaklenutý lomovým kamenem do středních pilířů - nyní vinárna.
Dá se předpokládat, ľe zde byla středověká mučírna s kobkami ve spodnějąím patře.Výstavba obchodního střediska poruąila vyuľívanou část chodeb a některé byly i zruąeny. Podobně bylo mnoľství chodeb zazděno nebo zasypáno jiľ v historické době. Vąechny sanační stavební zásahy jsou řeąeny se snahou o zachování co největąí věrnosti tvarů a povrchu chodeb, které jsou významným stavebně historickým dokumentem o způsobu středověkého ątolování.

texty převzaty z beseda.znojmocity.cz , design a fotografie © 2003 Jiří Heinisch