Město Znojmo vzniklo na skalnatém
ostrohu nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu. Nejstarąí
zmínka o něm je z roku 1046. Tehdy to jeątě nebylo
město v dneąním slova smyslu. Bylo budováno podle dlouhodobého plánu jako
vojenská pevnost se třemi hlavními branami, s opevněním, hlavním náměstím
a komunikacemi.
Teprve, kdyľ bylo roku 1226 listinou krále Přemysla Otakara I. povýąeno na
královské město, doąlo ke sloučení čtyř trľních osad a tak byl dán základ
k úspěąnému rozvoji
nejvýznamnějąího města při jiľní hranici Moravy.
Historický rozvoj města
vyvrcholil ve 14. století roząířením počtu kamenných budov a dláľděním
ulic. K
měą»anským domům patřily i podzemní prostory. Pod tímto pojmem je zahrnován
systém raľení
ątol, tvořící původně niľąí úrovně sklepů obytných domů. Znojemské podzemí
dnes patří k unikátním historickým památkám nejen u nás, ale i v rámci
střední Evropy.
Středověké Znojmo, uzavřené souvislými a ve své době téměř
nedobytnými hradbami, mělo přibliľnou plochu 35 aľ 40 hektarů. V podstatě
na celé ploąe bylo
podzemí postupně budováno. Předpokládáme, ľe počátek budování chodeb spadá
do přelomu
14. a 15. století. Chodby nebyly budovány v pravidelných obdobích. Naopak
v údobích neklidu a v časech válečných, v nichľ si středověk dosti liboval,
byly
práce
přeruąovány. Jeątě na konci minulého století byly některé úseky prohlubovány,
zřejmě vąak jiľ výhradně z hospodářských důvodů.
S ohledem ke struktuře
hornin bylo úměrné i jejich opracování při budování chodeb. Na budování chodeb
se zřejmě podíleli i jihlavątí havíři, kteří měli
ve středověku vynikající pověst jako odborníci na horní díla. V jedné z chodeb
v jiľní části Znojma je zachován havířský znak - zkříľený mlátek a kladivo.
Pomoc jihlavských havířů vąak nemůľe zakládat domněnku o vzniku podzemních
chodeb ve Znojmě v souvislosti s těľbou rud, jak tomu bylo například v Jihlavě
či v Kutné Hoře. Dyjský masív, v němľ je znojemské podzemí zbudováno, nemá
na rozdíl od Jihlavska zlatonosné a stříbronosné ľíly. Ani sí» chodeb nenasvědčuje
tomu, ľe by zde bylo dobýváno loľisko nerostů.
Chodby byly budovány jednoduchými
prostředky, které byly úměrné středověké technice. Pracovníci pouľívali
sekáč, mlátek, ąpičák, lopatu a dřevěnou putnu nebo koľený vak, v němľ vynáąeli
vyrubaný materiál. Pokud měli dřevěná kolečka, nebo dokonce rumpál, pak
byli na svou
dobu jiľ značně mechanizováni. Protoľe hornina byla větąinou tvrdá zapalovali
v čele chodby smolná, dobře hořící dřeva a pak rozpálenou horninu polévali
proudem vody. Touto jednoduchou technikou hornina rozpukala a pak se
snadněji dobývala.
Na stavbě znojemského podzemí pracovali námezdní dělníci,
nádeníci,
městská čeleď a snad i vězňové, odsouzení za menąí přečiny v ľaláři.
Tito pracovníci byli vąak podstatně vzácní, nebo» středověké trestní právo
bylo
velmi kruté
a za překročení zákona trestalo větąinou smrtí. Pracovníků při budování
chodeb asi nikdy dostatek nebyl a s celkem primitivní technikou raľení v
pevné a tvrdé
skále pokračovaly práce velmi pomalu. O to obdivuhodnějąí je rozsah prací,
protoľe dnes uľ spolehlivě víme, ľe uvnitř historického jádra města je vybudováno
okolo 12 km chodeb. A to jsou pouze prostory druhého třetího a místy čtvrtého
patra. Tedy chodby pod sklepy měą»anských domů v hloubkách zhruba od tří
do jedenácti metrů.
Při
budování podzemních chodeb bylo odtěľeno okolo 50 aľ 55 tisíc krychlových metrů
rostlé, pevné, tvrdé skály. Nevíme přesně, kam byl vytěľený materiál
ukládán. Můľeme jen předpokládat, ľe větąí kusy, pevné a odolné, tvarem vhodné
byly pouľívány při dobudování, rekonstrukci a opravách rozsáhlých městských
hradeb. Mnoho spekulativních závěrů se týkalo původně strategického a obranného
účelu těchto chodeb. Původně vąak byly chodby pravděpodobně budovány jako hospodářské
zařízení.
Středověké Znojmo bylo město bohaté jednak svou polohou, která zaručovala
dobrou úrodu chutného vína i ostatních zemědělských produktů, jednak tím,
ľe leľelo na důleľité obchodní cestě a bylo proto význačným obchodním střediskem.
Pro vhodné uloľení zboľí byly tedy podzemní chodby po vąech směrech výhodné.
V době, kdy mělo Znojmo výsadní postavení v řetězu hraničních pevností, převzaly
chodby znojemského podzemí roli důleľitého a nedílného článku pevnostního
systému
města. Je pozoruhodné, ľe v ľádném archívu ani v městské kronice nejsou dochovány
plány znojemských chodeb. Je to moľno vysvětlit tím, ľe město dobře střeľilo
svůj systém obrany a plán chodeb byl velmi úzkému okruhu osob městské správy.
Předpokladu o vyuľívání chodeb pro obranu města v dobách války nasvědčuje
i jejich mimořádně spletitý a nepřehledný systém, jak horizontálním, tak i
vertikálním
směru.
Za povąimnutí jistě stojí i problém cirkulace podzemních vod. Jejich
větąí část přitéká do podzemí průlinami v sedimentech a puklinami v pevných
horninách.V
podzemí byla voda jímána v celé řadě studní a spojena s důmyslnou odvodňovací
ątolou - tzv. jezuitským vodovodem. Název není odvozen od toho, ľe by se
jezuité bezprostředně, fyzicky podíleli na jeho budování. Je vąak třeba říci,
ľe vybudování
tohoto důmyslného objektu, který zásoboval Znojmo pitnou vodou i v dobách
zlých, patří ke světlým stránkám působení jezuitského řádu ve Znojmě. Je
to systém hlavního tahu a vedlejąích větví, které zasahují do různých čtvrtí
středověkého
města a ve spojitosti se studnami , kaąnami a jímkami sváděly prameniątní
vody z okolí Mansberka severně od města. Vybudování vodovodu bylo snad jeątě
obtíľnějąí
neľ ostatních chodeb jiľ proto, ľe trasa vodovodu byla vedena více neľ jeden
kilometr mimo hradby města ve zvláą» zbudované chodbě v měkčích písčitých
horninách za městem.
Postupným
zanáąením podzemních prostor po 2. světové válce, zejména v souvislosti s odklizením
ruin po bombardování, doąlo k naruąení odvodňovacího systému podzemních
vod. Její působení se projevilo v počátku 60. let, kdy doąlo na mnoha místech
k havarijnímu stavu městské zástavby a komunikací. Proto bylo 1963 1965 započato
se systematickým průzkumem a rozsáhlou sanací znojemského podzemí.
Daląí zajímavostí, připomínající středověké soudnictví, je rozlehlý dvoulodní
sál pod bývalou budovu radnice (dnes obchodní dům Centos) zaklenutý lomovým
kamenem do středních pilířů - nyní vinárna.
Dá se předpokládat, ľe zde byla
středověká mučírna s kobkami ve spodnějąím patře.Výstavba
obchodního střediska poruąila vyuľívanou část chodeb a některé byly i zruąeny.
Podobně bylo mnoľství chodeb zazděno nebo zasypáno jiľ v historické době.
Vąechny sanační stavební zásahy jsou řeąeny se snahou o zachování co největąí
věrnosti
tvarů a povrchu chodeb, které jsou významným stavebně historickým dokumentem
o způsobu středověkého ątolování.
texty převzaty z beseda.znojmocity.cz , design a fotografie © 2003 Jiří Heinisch